Zelené střechy
Zelené střechy už dávno nepatří jen do odborných časopisů
Se zelenými střechami jsme se dříve setkávali pouze v odborných časopisech či v románech o Hobitovi. V dnešní době, kdy jsme poznali kladné možnosti zelených střech, se s nimi setkáváme u nových developerských projektů či na montážních halách. Stále častěji je však vidíme i na rodinných domcích, a to nejenom na těch s pultovou střechou.
Fenomén zelených zahrad se začal utvářet v severní Evropě a na severoamerickém kontinentu. Typický islandský dům Sodhouse, jehož střecha je tvořena několika vrstvami rašelinových koberců, zaznamenal velký ohlas nejenom na severu kontinentu.
Zelené střechy už nepatří jen hobitům
Samotné pořízení zelené střechy bychom měli zvažovat ještě před stavbou nového domu. Přestože mají tyto střechy mnoho výhod, existují i vlastnosti, na které bychom si při stavbě zelených střech měli dávat pozor. Jde především o nároky na konstrukci a statiku budovy, popřípadě na její údržbu a přístupnost.
Při samotné realizaci je nejdůležitějším prvkem izolace. Samotná izolace, respektive hydroizolace by měla být kořenuvzdornou fólií, která zabrání prorůstání kořenů. V dnešní době se provádí hned několik testů těchto fólií. Jedním z nich je zkušební metoda ústavu FLL. Tento německý výzkumný ústav vyvinul unikátní metodu, v níž za pomoci naddimenzovaných zkušebních postupů simuluje prorůstání kořenů. Tento test trvá čtyři roky. Pokud fólie vyhoví, dostane atestaci. Poté, co svou střechu opatříte touto fólií a dalšími izolacemi, se už nemusíte bát, že by vaše zelená zahrada prorostla skrz rodinný dům.
Tepelně-izolační vlastnosti vás nadchnou
A jaké jsou vlastně hlavní důvody, proč je tato střecha stále více populární a oblíbená? Nejdůležitější jsou asi její tepelné vlastnosti. Ochraňuje totiž vnější izolací budovu a interiér před denními tepelnými výkyvy, udržuje tak stálou teplotu. Zároveň zabraňuje průniku ultrafialového a elektromagnetického záření. Zanedbatelné nejsou ani její zvukově-izolační vlastnosti.
Zajímavá je i souvislost s okolním mikroklimatem. Díky stále zeleným rostlinám zachycuje polétavý prach a zároveň vytváří kyslík. Dokáže mimo jiné zadržet až padesát procent vodních srážek. Díky odpařování vody také zvlhčuje okolní vzduch. Mimo to je, především v městském prostředí, vhodnou alternativou k zahradám, esteticky doplňuje prostor a chrání dům před povětrnostními vlivy.
Pokud jste si mysleli, že o takovémto typu zastřešení můžete uvažovat jen v případech, kdy máte rovnou střechu, vyvedeme vás z omylu. Je zcela běžnou praxí, že se zelené střechy instalují i na střešní konstrukce se sklonem větším než čtyřicet stupňů. Strmé střechy tak využívají travních koberců, právě dle islandského vzoru. Střechy s velkým sklonem bývají zajištěny proti sesuvu. Střechy se sklonem do dvaceti stupňů se nemusí nijak zajišťovat.
Všechny typy střech však mají svá specifika, proto je nesmírně důležité poradit se se specialistou anebo využít znalostí odborných firem.
foto v článku: wiki-thingermejig
úvodní foto: wiki
