Jaká je optimální půdní reakce – pH půdy

Dosáhnout optimální půdní reakce ( pH ) patří, společně s dosažením správné hladiny přístupných živin a dobrého obsahu humusu v půdě, k základním cílům při úpravě půdy z hlediska agrochemie. Přístupnost živin závisí hodně také na pH. A ke zvýšení humusu v půdě pomůžeme zeleným hnojením nebo přidáním kompostu.

Zahradničení by měla být zejména zábava, ale některé vlastnosti půdy by jsme měli sledovat, protože nám to usnadňuje pěstování. A tak není od věci si před začátkem pěstování ověřit jak na tom půda je a jaké má vlastnosti. Proto se doporučuje nechat si udělat alespoň jednou za 5-6 rozbor půdy v nějaké certifikované laboratoři. Ale nejdůležitější je znát půdní reakci – pH půdy. Hodnota pH.

Půdní reakce – pH půdy

Jakou má náš pozemek pro pěstování půdní reakci určuje hodnota pH. Půdní reakce nám určuje zásobení půdy vápníkem a podle pH zjistíme, jak je půda kyselá nebo alkalická.

Kyselá půda většině rostlin nesvědčí a zase příliš silně alkalická půda nám půdě způsobuje, že některé prvky jsou hůře přijatelné.

Kritéria pro hodnocení půdní reakce pH

Zejména pro rostliny, kterým se daří v okrajových oblastech pH je třeba půdu upravit, protože by se jim v jiné

[table id=6 /]

Jak zjistíme pH půdy

Hodnota pH půdy se zjišťuje pomocí agrochemických rozborů vzorků půd v laboratořích nebo což je pro nás výhoda, můžeme zjistit hodnotu pH půdy pomocí indikátorových papírků. Sada na měření pH je k dostání v zahradnictví nebo v různých hobby prodejnách a marketech.

Když zjistíme hodnotu pH můžeme s tím dále pracovat, protože tato hodnota určuje zda se bude rostlinám v půdě dařit a také určuje zda budou živiny obsažené v půdě dobře přijatelné.

Co způsobuje nízké nebo velké pH půdy

Nízké pH způsobuje několik nepříznivých vlastností půdy, které nám brzdí růst pěstovaných plodin.

• brzdí činnost půdních mikroorganismů, tím se zhoršuje půdní struktura
• způsobuje toxické působení hliníku, který se dostává do půdního roztoku
• zvyšuje rozpustnost těžkých kovů v půdním roztoku
• půda má sklon tvořit na povrchu škraloup a slévá se
• na kyselých půdách je častý deficit hořčíku, draslíku, vápníku

I vyšší pH půdy má nepříznivé působení, hlavní je snížená přijatelnost některých důležitých stopových prvků – železa, manganu, bóru ). Vyšší pH také nesnesou kyselomilné rostliny ( vřesy, rhododendrony, borůvky … )

Proto vše je hodnota pH důležitá. Nyní následuje několik tabulek, kde znázorněno při jaké hodnotě pH jsou živiny nejlépe přijatelné. A při jakých hodnotách je pěstování určitého druhu rostlin nejúspěšnější.

Rozsah vhodného pH pro dobrý příjem živin

Je tedy dobré se vyvarovat extrémních hodnot. Pokud je hodnota pH velká, půda je alkalická, snižuje se přijatelnost například Fe a Mn. Nebo naopak při velké kyselosti je špatně přijímán fosfor a dále Mo, Ca, Mg.

Proto je optimální udržovat hodnotu pH na úrovni 6,5. Tato hodnota zajišťuje dostatečný příjem většiny hlavních živin a zároveň vyhovuje většině rostlin, až na některé výjimky, které projdeme níže v textu a tabulkách…

Vhodné pH pro běžné zeleniny

Při větším pH pěstujeme zejména košťálovou zeleninu. Ta je často napadána houbou, která způsobuje nádorovitost, a houba je citlivá na vysoké hodnoty pH.

Nižší hodnoty pH – slabě kyselou půdu, snáší například plodová zelenina ( rajče, paprika ).

Vhodné pH pro ovoce

Z tabulky je patrné, že kyselejší půdy vyhovují spíše drobnému ovoci. Jádrovinám slabě kyselé ( 6,5 ) a většina peckovin neutrální úroveň pH.

Vhodné pH pro okrasné rostliny

Zde jsou největší rozdíly. Rhododendrony, vřesy, borůvky, vřesovce vyžadují velmi nízké pH. Jsou to kyselinomilné rostliny. Naopak na druhé straně alkalické půdy snese například svída, dřišťál, břečťan, skalník….

Jak upravíme hodnotu pH půdy

Pro některé rostliny, kterým se daří v okrajových oblastech hodnot pH, je třeba půdu upravit. Protože u nich bude docházek k poruchám přijmu živin, chlorozám, nebo naopak k až k toxickému působení  některých živin.

Pro kyselinomilné rostliny je důležité zapravit do půdy hodně rašeliny. Nebo při výsadně vyměnit co nejvíce zeminy ta rašelinu. Toto platí zejména pro výsadbu rhododendronů, azalek a pro vřesoviště.

Naopak pro zvýšení hodnoty pH se doporučuje provést vápnění. Zde ale opatrně. Vždy je důležité také vědět jak rostliny , které chceme pěstovat, jak snesou vápnění. A také určit správnou dávku vápnitého hnojiva, protože ta se liší podle typu půdy ( lehká, střední a těžká ). Hodnota správného dávkování je uvedena vždy na etiketě u hnojiva.

Nejhodnějším termínem pro vápnění je pozdní podzim. Nejčastěji se používá dolomitický vápenec, kde je následující doporučené dávkování:

Doporučené dávkování   (v kg na 10m 2 plochy):

• kyselá půda               2,5 – 3,5
• slabě kyselá půda    1,0 – 1,4
• udržovací vápnění     0,5 – 0,7

Nyní již víme jak důležité je znát hodnotu pH půdy. Proto dopřejte rostlinám to co přesně potřebují a oni se vám odmění vitálním a zdravým růstem.