Komunitní zahrady mění česká města
Máte už dost ošklivé zeleniny ze supermarketu, ovoce bez chuti a bylinek bez vůně? Bydlíte ve městě a skutečně zdravé a dobré potraviny jsou cenově nedostupné? Nezoufejte. Máme pro vás velmi levné řešení. Tím řešením jsou tzv. komunitní zahrady.
Zahradničení na chalupách, chatách a v zahrádkářských osadách má u nás dlouhou tradici. V západních zemích má svou tradici i komunitní zahradničení. V podstatě by se dalo říci, že jsou si tato prostředí velice blízká. Ale pojďme se na ně podívat z pohledu historie.
Komunitní zahrady začaly vznikat ve Velké Británii už kolem roku 1820. Lidé žijící na okraji společnosti hledali obživu, proto si ve svém okolí, na malých pozemcích, zanedbaných místech a dvorcích zakládali malé zeleninové zahrady. Z velice podobných důvodu vznikaly podobné komunity i po světových válkách a finančních krizích v Německu a Americe.
Postupně se tyto komunity staly i prostředím pro sdílení společných témat, výměnu názorů či receptů. Vznikly skutečné komunity, opravdové komunitní zahrady.
U nás se zahradničení v osadách velice dobře ujalo. Osady se však nalézaly na okrajích města, na perifériích. Každý si hlídal svůj oplocený areál.
Forma komunitního zahradničení není ničím novým. Je jen návratem ke kořenům. Lidé se začínají zajímat o to, co jedí. Jde jim o zdravý způsob života. Navíc onen pocit z toho, že si dokáží sami něco vypěstovat, je nenahraditelný. V intencích těchto myšlenek se tak pěstuje mezi bloky panelových domů, na střechách bytovek, na balkónech a okrajích parků.
Přestože u nás je komunitní zahradničení záležitostí několika posledních let, už si získalo stálou klientelu. V podstatě bychom mohli říci, že existují dva typy komunitních zahrad.
- Pronájem pytle
- Pronájem plochy
Prvním typem je tzv. pronájem pytle. Jde skutečně o pronájem jednoho, dvou, čtyř nebo třeba i šesti velkých pytlů, které jsou položeny na dřevěných paletách. Takovéto pytle bývají na oplocených pozemcích s možností přístupu k vodnímu zdroji. V těchto velkých pytlích si můžete vypěstovat zeleninu, ovoce nebo bylinky. Kromě toho, že budete mít čerstvou zeleninu, možná poznáte i své sousedy. Z neosobního prostředí velkých obytných komplexů se během několika minut dostanete do prostor komunitní zahrady. Do míst, kde je lidská otevřenost mnohem samozřejmější.
Podívejte se, zda už není nějaká komunitní zahrada i ve vašem okolí
Druhým modelem komunitního zahradničení se stává možnost pronájmu určité plochy pro vaše pěstitelské umění. Pronájem takovýchto ploch se pohybuje od pětiset korun do tisícovky.
Komunitní zahrady však nejsou jenom doménou hlavního města. Každým rokem vznikají nová místa, kam si lidé chodí vypěstovat své ovoce, svou zeleninu. Jsou to města jako Brno, Olomouc či městečko Křižanov u Velkého Meziříčí. Možná znáte nějaké další komunitní zahrady. Vezměte tedy fotoaparát a posílejte své fotografie. Rádi je uveřejníme.
Je jen otázkou času a vašeho zájmu, kdy budou komunitní zahrady fungovat i u vás.
úvodní foto: flickr – andinarvaez
