Kozlík lékařský: léčivka plná tajemství a otazníků
Zklidňující účinek kozlíku lékařského (Valeriana officinalis) znali již staří Řekové a Římané. Ve svých spisech se o něm zmiňuje i Hippokrates. Dodnes je kozlík lékařský široce využívaný ve formě tinktury, tablet a kapslí jako slabé sedativum. Zvláštní je, že mechanismus, jakým tato léčivka způsobuje útlum centrálního nervového systému (CNS), není dodnes zcela rozklíčován.
Kozlík v přírodě
Kozlík lékařský je statná vytrvalá bylina, rostoucí na vlhčích osluněných loukách i v polostínu. Jeho porosty často lemují břehy potoků a rybníků. Je rozšířený v celé Evropě, Asii a Severní Americe. Podzemní část stonku se nazývá oddenek a až z něho vyrůstají kořínky. Kozlíků je mnoho druhů a mohou se mezi sebou křížit. Dorůstá do výšky 1,5 m až 2 m a kvete bohatými, bělavými nebo lehce narůžovělými květy, které přitahují hmyz.
Jak kozlík lékařský pomáhá
Preparáty z kozlíku jsou označovány za doplňky stravy, nikoliv léky, a tak se složení produktů od jednotlivých výrobců může lišit. Potravinové doplňky totiž nepodléhají přísnému certifikovanému testování.
Kozlík ve všech přípravcích funguje jako:
- Lehké sedativum bez vedlejších efektů přinášející úlevu při nervovém vypětí
- Droga navozující přirozeným způsobem (zklidněním CNS) spánek
V minulosti byly popisovány i další pozitivní účinky této léčivky. Žádné z nich však dnešní věda s jistotou nepotvrdila. Ve starověku a středověku se pomocí kozlíku lékaři snažili léčit také:
- Bolesti žaludku
- Břišní křeče
- Epileptické záchvaty
- Bolesti hlavy
Kozlík lékařský: předmět vědeckých výzkumů
Žádané látky se koncentrují v nati, oddenku a kořenech. Studie uveřejněná v časopise „World journal of plastic surgery“ zmiňuje analgetický efekt látek izolovaných z kořene kozlíku a také z některých brukvovitých rostlin. Kozlík lékařský je zmiňován i v přehledné studii z roku 2018 uveřejněné ve vědeckém periodiku „Advanced pharmaceutical bulletin“. Ta se zabývala pozitivním působením určitých druhů léčivých rostlin při léčbě roztroušené sklerózy. Je zvláštní, že výzkumem kozlíku se zabývají hlavně vědecké týmy z Číny a ze zemí ležících na Blízkém východě. Západní medicína jako by tuto zajímavou bylinku poněkud přehlížela.
Z kozlíku bylo izolováno velké množství sloučenin, ale dosud není známo, která nese největší podíl na jeho sedativním účinku. Studií na toto téma je zatím jen omezené množství. Vědci se přiklánějí k možnosti, že se nebude jednat jen o jednu sloučeninu, ale o několik látek působících dohromady (prostřednictvím synergického efektu). Dosud se také neví, jak vlastně jednotlivé složky drogy v těle fungují. Biochemické dráhy zejména v mozku jsou velmi složité a experimenty často přinášejí protichůdné výsledky.
Za léčivé účinky kozlíku jsou zodpovědné hlavně tyto sloučeniny:
- Kyselina valerová
- Kyselina izovalerová
- Alkaloidy
- Éterické oleje
- Terpeny
Mechanismus působení
Po požití extraktu z kozlíku lékařského dochází ke zvýšení koncentrace neurotransmiteru kyseliny γ-aminomáselné (GABA). GABA funguje jako přenašeč vzruchů v mozkových buňkách. Zároveň se GABA nemůže přemístit do dalších nervových buněk. Kyselina valerová zase blokuje enzymy, které GABA rozkládají.
Kozlík lékařský (nejen) v bylinkové zahrádce
Nesporným faktem je, že kozlík lékařský opravdu dokáže ulevit od výše zmíněných příznaků. Těžké formy nespavosti nebo panické záchvaty strachu sice nevyléčí, ale v případě mírnějších příznaků úlevu přináší. Proto by se měl stát součástí bylinkových zahrádek. Skvěle doplní i květinové záhony nebo může být vysazený v podobě okrasného solitéru. Pokud zklidňujícímu účinku kozlíku věříme anebo jen chceme potěšit naši kočku (kozlík kočky přitahuje podobně jako šanta kočičí), neváhejme s výsadbou.
Kozlík lékařský lze pěstovat rovnou ze semen. Vysévají se přímo do dobře propustné půdy s neutrální reakcí do polostínu nebo na slunce. Kozlík je mrazuvzdorný. Půda musí být stále vlhká a obsahovat dostatek živin. Kozlíková nať se sklízí na konci srpna, oddenek kdykoliv (nejlépe však v říjnu). Sušené oddenky se používají pro přípravu čaje nebo tinktury. Ve zklidňujícím čaji nať nebo oddenek kozlíku skvěle doplní a chuť zlepší třeba meduňka nebo levandule.
Zajímavost na konec
Během 1. světové války byl extrakt z kozlíku podáván vojákům vracejícím se z fronty, aby jim pomohl ulevit od posttraumatického stresového syndromu. Anglická autorka Margaret Grieve v knize „A Modern Herbal“ popisuje, že kozlík byl doporučován také civilistům ke zklidnění během leteckých útoků a bombardování.
